Jsou uzlíky takzvané lymfatické tkáně a slouží v organismu jako čistící stanice. Zdaleka nejsou jen pod kůží, kde je vidíme a hmatáme. Pokud do těla vnikne nějaká cizorodá látka, začnou se v nejbližších lymfatických uzlinách množit obranné bílé krvinky. Uzliny potom zduří. Velmi rychle se zvětší při prudké infekci. Nemohou se pak vtěsnat do svého pevného pouzdra a bolí.
Při dlouhodobém vnikání cizích substancí do organismu – například při porušené kožní bariéře u ekzematiků, jsou uzliny zduřelé stále, ale nebolí. Víme však, že zvětšené uzliny mohou svědčit i o zhoubném onemocnění. Zduří, když se v nich zachytí nádorové buňky. Zhoubná onemocnění mají však i další, celkové příznaky. Z nich hlavní je úbytek na váze, zvýšená teplota a noční pocení. Přesto bychom měli vědět, jak odlišit normální – fyziologickou uzlinu od uzliny nenormální, změněné, patologické. Obecně uznávaný rozměr, odlišující tyto dvě kvality, je u dětí průměr uzliny 1,5 cm. Takto velká uzlina může být fyziologicky v třísle, v podpaží, pod čelistí a na krku. V jiných oblastech, například nad klíční kostí, je takováto uzlina patologická a musí na ni být upozorněn lékař. U dětí je zvětšení lymfatických uzlin v popsaných typických lokalizacích obvyklé po prodělaných infekcích a jen zvolna ustupuje.